1.Toto nařízení se vztahuje na:
a)poskytování služeb elektronických komunikací koncovým uživatelům v Unii bez ohledu na to, zda je od koncového uživatele vyžadována platba;
b)využívání těchto služeb;
c)ochranu informací souvisejících s koncovými zařízeními koncových uživatelů nacházejících se v Unii.
2.Pokud poskytovatel služeb elektronických komunikací není usazen v Unii, určí písemně zástupce v Unii.
3.Tento zástupce je usazen v jednom z členských států, ve kterém se nacházejí koncoví uživatelé těchto služeb elektronických komunikací.
4.Zástupce má pravomoc vedle nebo namísto poskytovatele, kterého zastupuje, zodpovídat dotazy a poskytovat informace, zejména dozorovým úřadům a koncovým uživatelům, ohledně všech otázek souvisejících se zpracováním dat elektronických komunikací za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.
5.Určením zástupce podle odstavce 2 nejsou dotčeny právní kroky, které by mohly být zahájeny proti fyzické nebo právnické osobě, která zpracovává data elektronických komunikací v souvislosti s poskytováním služeb elektronických komunikací ze zemí mimo Unii koncovým uživatelům v Unii.